nec 2014 nec 2015 nec 2016 nec 2017 nec 2018

Přednášející

Oda Becker

Oda Becker (fyzička) je nezávislá, samostatná vědecká poradkyně v oboru jaderných rizik. Narodila se 7. července 1962 a studovala fyziku a edukační vědy na Univerzitě Hannover. V letech 2006 - 2011 vykonávala Oda Becker profesuru na Vysoké škole aplikované vědy a umění v Hannoveru.

Od roku 1999 se zúčastnila vícera výzkumů jaderných elektráren a zařízení pro skladování odpadů a kromě jiného analyzovala havarijní scénáře, které byly následkem možných teroristických úderů. Disponuje znalostmi a zkušenostmi z důležitých aspektů jaderné technologie a bezpečnosti. K jejím zákazníkům patří rakouská spolková vláda stejně jako mnohé nevládní organizace. Pracovala na různých posudcích bezpečnosti jaderných elektráren v různých zemích na zakázku rakouského Spolkového úřadu pro životní prostředí (například: JE Dukovany, Česká republika; JE Paks, Maďarsko; Hinkley Point, UK). Aktuální práce zahrnují studie k bezpečnostním otázkám německých a evropských jaderných elektráren - např. jejich stárnutí.

Přednáška: Studie: Riziko prodlužování provozu starých jaderných elektráren - dílčí bilance z technického hlediska

Bruno Chareyron

Bruno Chareyron je francouzský energetický a jaderný inženýr s titulem magistr ve fyzice částic (1987). Od roku 1993 je ředitelem laboratoře CRIIRAD. Tato francouzská nevládní organizace CRIIRAD (Komise pro nezávislý výzkum a informace o radiaci) byla založena po černobylské katastrofě v roce 1986. Ve své práci se Chareyron se věnuje nezávislému monitorování radiace v životním prostředí, s cílem alespoň zlepšit ochranu lidí před zářením. Zabývá se též dopadem těžby uranu na zdraví a na životní prostředí. Vedl několik mezinárodních studií a byl zapojen též do podpory občanských iniciativ v Japonsku usilujících o nezávislé monitorování kontaminace vyvolané jadernou havárií ve Fukušimě.

V roce 2016 obdržel Bruno Chareyron Cenu bezjaderné budoucnosti v kategorii „Vzdělávání“ za „jeho neochvějné úsilí odhalující dezinformaci jaderného průmyslu a zvyšující se porozumění veřejnosti ve Francii a na celém světě“. Na konferenci NEC2019 podá zprávu o současné situaci ve Francii týkající se bezpečnostních nedostatků, kontroly podávaných informací a jejich transparentnosti v kontextu prodlužování doby provozu jaderných reaktorů.

Přednáška: Situace v jednotlivých zemích (Francie)

Ulla Klötzer

Finka Ulla Klötzer je bývalá učitelka, byla političkou a je mírovou a ekologickou aktivistkou. Jako zakladatelka a předsedkyně Finských žen proti jaderné energetice se léta neústupně angažuje proti nebezpečí a nesmyslnosti jaderných elektráren a vystupuje jako mediální mluvčí, referentka, účastnice sítí, organizátorka a stále znovu jako iniciátorka mezinárodních kampaní - v její vlasti vůči atomu euforické stejně jako na úrovni EU.

Přednáška: Situace v jednotlivých zemích (Finsko)

József Kóbor

Dr. József Kóbor je promovaný biofyzik v oblasti radiační biologie a ochrany před zářením a fyzik v medicínské oblasti onkologie a radiační terapie. Funguje jako pověřenec pro ochranu před zářením Univerzitní kliniky v Pécsi podle kritérií maďarského úřadu pro jadernou energii (HAEA).

Kóbor je zároveň politologem (BSc), zastupitelem v městské radě města Pécs a momentálně kandiduje v Maďarsku do Evropského parlamentu za Stranu zelených. Kromě toho se angažuje jako člen Zeleného kruhu (nevládní organizace v Pécsi), v Nuclear Transparency Watch jakož i ve výzkumné skupině ‚BEACON’ v rámci ‚European Joint Project on Radioactive Waste Disposal’.

Přednáška: Situace v jednotlivých zemích (Maďarsko)

Patricia Lorenz

Patricia Lorenz pracuje od roku 1993 v rakouské ekologické organizaci GLOBAL 2000, téměř dvě desetiletí též v Bruselu pro Friends of the Earth Europe. Vzděláním překladatelka a tlumočnice je autorkou mnohých studií na příslušné téma. Ve své dlouholeté činnosti se Lorenz zabývala mj. i možnostmi účasti v přeshraničních procesech proti stavbě a prodlužování provozu jaderných elektráren.
Patricia Lorenz je zapojena do probíhajících jednání o zavedení povinných procesů EIA pro prodlužování životnosti JE (PLEX) v rámci Espoo konvence.

Přednáška: Zákon a právo: možnosti proti prodlužování provozu

Kaspar Müller

Nezávislý švýcarský ekonom Kaspar Müller (1952) (www.kaspar-mueller.ch) se věnuje ve své obsáhlé práci napínavé oblasti mezi etikou a hospodářstvím, trvalou udržitelností a finančním trhem, ekologií a demokracií. Je autorem četných studií, referentem na různých univerzitách a odborných školách a předsedou poradního sboru Trvalá udržitelnost Basilejské kantonální banky a Bank Cler. Během své aktivní profesní dráhy byl mezi jiným členem odborné komise pro účetní standardy Swiss GAAP FER, prezidentem nadace Stiftung Ethos a správní rady Ethos Services SA , v Ženevě.

V roce 2007 napsal pro zprávu «Comparison among different decommissioning funds methodologies for nuclear installations» určenou k rukám Evropské komise kapitolu «Analysis of Financial Consequences and Risks». Od té doby se zabývá otázkou finanční hodnoty jaderných elektráren. Ve své přednášce Müller doloží, že jaderná energetika nikdy nebyla a nebude rentabilní, ani tehdy, jestliže se prodlouží doba provozu, naopak.

Přednáška: Jaderná energetika - nerentabilní od A do Z

Nikolaus Müllner

Dr. Nikolaus Müllner je vědeckým pracovníkem a zástupcem vedoucího Ústavu pro vědy zabývající se bezpečností a rizikem ISR Univerzity pro kulturu půdy ve Vídni BOKU. Je předsedou „International Nuclear Risk Assessment Group“, INRAG. Do jeho výzkumného záběru patří jaderná bezpečnost, otázky povolovacích řízení jaderně technických zařízení, deterministická a pravděpodobnostní bezpečnostní analýza, těžké havárie, ale i otázky kolem obnovitelných zdrojů energie a všeobecné otázky modelování termohydraulických systémů.

Po ukončení jeho studia fyziky na Univerzitě ve Vídni pracoval deset let na technické univerzitě v Pise, Nuclear Research Group san Piero a Grado, předtím než změnil působiště na ISR. Ve své funkci jako koordinátor oboru licencování nesl např. vědeckou odpovědnost za vypracování kapitoly „Accident- and Transient Analysis“ bezpečnostní zprávy pro jadernou elektrárnu Atucha 2. Je zakládajícím členem „Nuclear and Industrial Engineering s.r.l.“ N.I.N.E.

N. Müllner je zástupcem Rakouska v „Nuclear Safety Standards Committee“ Mezinárodní agentury pro atomovou energii IAEO v letech 2013-2020 a poradcem rakouského ministerstva pro trvalou udržitelnost a turismus, nukleární koordinace, v rámci mezistátních rozhovorů jaderných expertů.

Je autorem četných publikací v odborných časopisech, sbornících z konferencí a odborných publikacích IAEA a OECD/NEA.

Přednáška: Studie: Riziko prodlužování provozu starých jaderných elektráren - dílčí bilance z technického hlediska

Wolfgang Renneberg

Wolfgang Renneberg studoval fyziku a právo. Od pozdních 80. let působil ve vedoucích funkcích oddělení jaderné bezpečnosti ministerstev v Německu (Hamburg, Schleswig-Holstein, Hessen). V letech 1994 až 1999 byl výkonným vedoucím úřadu dozírajícího na jadernou bezpečnost v Hesensku, v letech 1999 až 2009 zodpovědným vedoucím německého jaderného úřadu ve Spolkovém ministerstvu pro životní prostředí a bezpečnost reaktorů. Po havárii ve Fukušimě hrál v roce 2013 vedoucí roli jako poradce zodpovědných politiků a při informování veřejnosti o havárii a jejích následcích.
V letech 2012 až 2015 pracoval jako univerzitní profesor v Ústavu věd zkoumajících bezpečnost a rizika při Univerzitě pro kulturu půdy ve Vídni. Od roku 2010 je ředitelem Kanceláře pro jadernou bezpečnost.

Byl členem WENRA (západoevropské jaderné sdružení), členem ENSREG (skupina evropských jaderných bezpečnostních regulátorů), členem a předsedou (2006) INRA (International Nuclear Regulators Association) a nyní je členem NTW (Nuclear Transparency Watch) a INRAG (International Nuclear Risk Assessment Group). Renneberg je autorem mnohých studií a publikací v německých tištěných médiích na téma rizika jaderných elektráren a národní a mezinárodní správa v jaderné oblasti.

Přednáška: Zásadní projev - studie: Riziko prodlužování provozu starých jaderných elektráren - pozadí a přístup

Leo Šešerko

Leo Šešerko je doktorem filosofie a má profesuru environmentální ekonomie a environmentální sociologie na College ochrany životního prostředí ve Velenje, Slovinsko. Zabývá se ve svých publikacích a ve své přednáškové činnosti otázkou ekosociální zodpovědnosti. V roce 1990 byl vicepremiérem a ministrem životního prostředí první demokraticky zvolené vlády Slovinska. Jako ekologický aktivista působí Šešerko nyní jako dřív v mezinárodních sítích.

Přednáška: Situace v jednotlivých zemích (Slovinsko)

Dalibor Stráský

Vystudoval jaderné inženýrství na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské Českého vysokého učení technického v Praze, specializaci teorie technika jaderných reaktorů.
Po ukončení studií v roce 1985 pracoval jako projektant v Energoprojektu Praha na staveništi jaderné elektrárny Dukovany. Pozdějí pracoval na této elektrárně jako operátor sekundárního okruhu. Dalším zaměstnáním bylo působení v oddělení přípravy provozu Jaderné elektrárny Temelín.

V letech 1990 - 1997 pracoval jako energetický poradce pro nevládní organizace. V letech 1998 - 2008 (2005 - 2008 externě) působil jako energetický poradce ministrů životního protředí.
Od roku 2011 činný jako protijaderný pověřenec Země Horní Rakousy.

Přednáška: Zahájení a přivítání; Situace v jednotlivých zemích (Česká republika)